Kronika do roku 1251
V centru Čech probíhala kolonizace panovnická, která spočívala převážně v zakládání měst a provozování hornictví - kolonizace městská a hornická. Obojí právo - městské a horní je tedy vlivným civilizačním faktorem.
Do pohraniční oblasti dnešní České republiky zasahoval kolonizačními podniky až Přemysl II.
Sever a severozápad Plzeňska ovládl rod pánů, kteří měli erb se třemi jeleními parohy ve zlatém štítu. Tito páni patřili k nejslavnějším šlechtickým rodům. Jejich předkem byl Sezema, který v roce 1179 padl v bitvě u Loděnic. Jeho synem byl HROZNATA, po kterém dostal rod jméno - Hroznatovici. Hroznata vlastnil rozsáhlý majetek na dnešním Tepelsku, okolí Mariánských Lázní a Úterý, od Mnichova až k silnici ke Karlovým Varům a Bečovu. Tepelsko bylo v této době strategickým územím, neboť přes něj vedla zemská brána do Chebska. /1/.
Tepelská plošina byla do kolonizační doby krajem nehostinným a málo úrodným. Od poloviny 12. století se stala ohniskem kolonizačního ruchu. Byl to kraj újezdů, tj. majetkově nerozdrobených celků. Prolínala se tu kolonizace z Plzeňska a rodu Hroznatoviců. Kolonizace Tepelské plošiny uzavírala osídlování starého rozhraní mezi Plzeňskem a Žateckem. Z původního souvislého zalesnění zde zůstaly jen velké lesy mezi Nečtinami a Bělou, které byly později národnostní hranicí.
V roce 1197 založil Hroznata na svém panství Teplá premonstrátský klášter a odkázal mu 58 vesnic. O tři roky později /1201/ založil ženský klášter v Chtěšově, kterému odkázal 22 vesnic. Tyto donace představovaly území o velké rozloze, jenž nemělo ani v tehdejší feudální držbě obdoby./2/.
Obce, jejichž nynější katastry byly v majetku kláštera TEPLÁ, podle listiny z 23. 5. 1237. Listina je od papeže Řehoře X. se soupisem obcí darovaných klášteru HROZNATOU.
Rokem 1237 je písemně potvrzené osídlení. Jak se na něm hospodařilo ? V zemědělství, řemeslech a v hornictví.
Sponzoři
